HUDEBNÍ VÝVOJ

Asi od pěti let docházel Karel do houslí k vojenskému učiteli. Jak později vyprávěl, zlomil pan učitel o jeho hlavu několik smyčců, a jak vypráví skladatelova rodina, praktikoval tuto metodu výuky později i Karel na svých dětech. Také se svou mladší sestrou chodil k učitelce na klavír.

Za gymnaziálních studií vedl v Písku místní soubor písní a tanců. Vychováván v katolické rodině, navštěvoval pravidelně bohoslužby, zpíval v chrámovém sboru v Písku, kde se pod vedením varhaníka a regenschory pana Hrušky začal učit i hře na varhany. Od roku 1956 byl varhaníkem u Panny Marie Bolestné u alžbětinek v Praze Na Slupi, kde zůstal až do roku 1992.

Již za gymnaziálních studií upravoval řadu národních písní pro Československý rozhlas a zatím psal do šuplíku svá první malá dílka. Současně začal spolupracovat i s Československou televizí jako komponista scénické hudby. Tato práce se pak rozšířila i na některá naše divadla. V 50. letech pak podával přihlášky na AMU, obor kompozice (v době šéfování V. Dobiáše), ale pro svůj negativní postoj k režimu nebyl nikdy přijat. V roce 1955 tedy absolvoval na pedagogické fakultě obor hudební výchova a český jazyk. Skladbu pak studoval soukromě u prof. Felixe Zrna, Karla Háby a Pavla Bořkovce.

Poté začal tvořit díla vážné hudby, vesměs bez finanční pomoci, pomineme-li občasné odměny Výboru ČHF (Český hudební fond).

V roce 1966 byl přijat do SČS (Svaz českých skladatelů), ale když v roce 1968 vznikl nový SČSKU (Svaz československých skladatelů a koncertních umělců), až do roku 1989 nikdy přijat nebyl, ač byl v 70. letech vyzván, aby se o členství ucházel. Na půdě SČS mu byly provedeny dvě skladby, SČSKU mu umožnil provedení tří skladeb.

V roce 1969 zkomponoval Karel Sklenička pro Gramofonový klub Supraphonu hudbu k titulu „Čtení z Bible“ (se Zdeňkem Štěpánkem a Václavem Voskou). Snímek byl natočen, oceněn, ve značném nákladu vylisován, ale nakonec pod tlakem komunistické cenzury neodměněn, vyřazen z distribuce a sešrotován.

V roce 1972 založil poloamatérský soubor „Musica sacra nova Pragensis“, který se měl starat o uvádění novinek české duchovní hudby do liturgické i koncertní praxe. Soubor připravil program tří koncertů v NDR, zájezd byl plakátován a zorganizován včetně dopravy pro cca 30 členů. Několik dní před odjezdem byl však zájezd Ministerstvem kultury zakázán.

V roce 1973 pak založil ještě amatérský soubor „Musica poetica“, který se jeho prostřednictvím pokoušel v sedmi celovečerních pořadech hudebně přetlumočit verše českých a arménských básníků. Soubor vystupoval hlavně v Divadle v Nerudovce a zřizovatelem pořadů byl Svaz hudebníků. K nejoblíbenějším představením patřil tehdy pořad Dr. Karla Šprunka „Úvod do ženské logiky“. V roce 1980 však bylo divadlo pod směšnými záminkami zrušeno a vzápětí pak i Svaz hudebníků.

V letech 1982 a 1983 s pomocí přátel muzikantů uspořádal autorské večery ve Smetanově muzeu a v Domě umělců, v roce 1984 pak další společně s J. Burghauserem. Skladeb měl přitom Karel Sklenička už tehdy mnoho, sám píše: „V roce 1987 (to je v roce mých padesátin) jsem mohl uvést, že jsem dosud vytvořil cca 90 titulů hudby scénické a cca 80 opusů hudby komorní, duchovní, vokální a symfonické.“ Z nejznámějších filmových melodií to byl Ferda Mravenec, Sňatky z rozumu a Kočár nejsvětější svátosti. Další díla jsou vypsána v seznamu.


Odběr novinek

Zde si můžete nastavit odběr novinek. Pokud dojde na těchto stránkách k nějaké změně, doplnění apod., dostanete upozornění na svůj mail.