POHÁDKOVÁ  SUITA

Datum vzniku

1979

Obsazení

dechové kvinteto, bicí

Části / věty

král – ryba – kouzelník – vodník – ježibaba - kašpar

Interpretace

16.11.1979, Zoologická zahrada Ústí nad Labem

5.11.1980, Komorní koncert, Klub školství a vědy ROH, Praha 1, Novákovo dechové kvinteto

3.2.1998, Autorský večer ke skladatelovým pětašedesátinám

Durata

15 minut

Všeobecná a formální charakteristika

Pohádková suita pro dechové kvinteto a bicí nástroje z roku 1979 byla inspirována plastikami akademického malíře Jindřicha Vydry, vytvořenými k příležitosti Mezinárodního roku dítěte. Aniž se autor zříká svých vžitých kompozičních postupů, snažil se vnořit do dětského pohádkového světa a hráčům na dechové nástroje předepsal neobvyklý úkol. Každý z nich střídá některý bicí nástroj a tento experiment vrcholí tím, že v závěrečné větě hrají hudebníci na dva nástroje zároveň. Je to však míněno neprofesionálně, orffovsky, už proto, že skladba je určena dětem, byť i třeba vousatým.

Další informace

Slovo „pohádková“ v názvu „Pohádková suita“ neznamená, pokud vím „pohádkově krásná, ale prostě „pohádková“, tj. ze světa pohádek.

Kdo vstupuje do světa pohádek, očekává, že se ocitne ve světě nádherné fantazie, kde slunce svítí mnohem jasněji než jinde, lesy jsou plné studánek a kde se vždy najde sedmero hor a sedmero řek, kde je všechno zkrátka pohádkovité. Ale psychologové a psychiatři nám tohle všechno pokazili. Ježibaba není ježibaba, princezna není princezna, drak není drak, ale každá postava a každý strom se vynořuje z kolektivního dědictví a nevědomí, všechno jsou symboly praobrazů a archetypů. Když odvalíme pohádkový kámen, hemží se pod ním věkovitá zkušenost lidstva.

Skleničkova suita se tváří, jako by prostě oživovala pohádkové bytosti – ale co všechno tím probouzí k životu bezděčně z hlubin nepaměti své  - a naší? (Dr. Karel Šprunk)


Odběr novinek

Zde si můžete nastavit odběr novinek. Pokud dojde na těchto stránkách k nějaké změně, doplnění apod., dostanete upozornění na svůj mail.